Luhačovice, minerální vody

Slávu Luhačovic založily minerální prameny. Jsou nejhodnotnější ze všech minerálních vod, které pramení ve vnějším flyšovém pásmu Karpat. Původem luhačovických léčivých vod se zabývala řada odborníků našich i cizích. Jejich názory se značně lišily. Universitní profesor Dr. J. Woldřich a Dr. J. Augusta (ve studii z roku 1927) např. tvrdí, že mohutná andisitová erupce hluboko pod zemí zasahuje až do vrstvy luhačovického pískovce. Vadózní vody pronikají do hloubky, sytí se juvenilním kysličníkem uhličitým, narušují andezit (čímž se obohacují minerálními složkami) a podél rozsedlin vystupují na povrch. Prof. Karel Zapletal se zabýval geologií a minerálními prameny v Luhačovicích velmi podrobně. Ve své studii z roku 1932 vyvrátil předchozí názor a tvrdí, že minerální prameny luhačovické jsou vodami naftových dómů. Docent Dr. Václav Zýka dospívá roku 1957 ke stejným závěrům jako Zapletal. Dokazuje na základě chemických rozborů, že luhačovické minerální vody jsou metamorfované vody naftových ložisek. Podle nich patří luhačovické minerální vody k natrium-bi-karbonátového typu vod (slané kyselky). Zvýšený obsah jódu v těchto vodách dokazuje jejich naftový charakter, protože jód se koncentruje ve větším množství pouze v naftových vodách. Přítomnost kysličníku uhličitého, který z našich vod tak bohatě uniká, vysvětluje Dr. Zýka tak, že se do nich dostal druhotně teprve po jejich vzniku. Domnívá se, že je produktem působení vyvřelin na uhličitanové horniny, resp. na karbonáty hornin, ze kterých se CO2 uvolňuje při teplotách nad 400° C. V genezi vod nehraje kysličník uhličitý žádnou roli, ačkoliv se později účastní procesů jejich přeměn. Naftové vody se na své výstupní cestě střetávají s povrchovými vodami, které se v sestupné části své dráhy v horninách kůry zemské dostaly až do velkých hloubek a zde se v předpokládaných ložiskách magnetických rudních vyloučenin obohacují těmi prvky, které — již smíšené s vodami naftovými — postupně vynášejí ve vzestupné části svého putování.

V lázních je využíváno léčebně celkem 12 minerálních pramenů. 11 z nich patří do skupiny kyselek hydrouhličitano-chlorido-sodných, 1 pramen je sirovodíkový. Vody obsahují sodík, draslík, vápník, hořčík, železo, mangan, měď, stroncium a hliník, dále hydrouhličitany a chloridy. Důležitým činitelem je zvýšené množství řady prvků jako jódu, lithia, barya, fluoru a kyseliny metaborité. Objevují se i stopové prvky jako bór, berylium, stříbro, nikl, cín, titan a zinek.
Minerální vody jsou proplyněné volným kysličníkem uhličitým v takové míře (2000 až 2600 mg/1), že to ovlivňuje jejich schopnost udržet v roztoku vysoké množství látek. Nejvíce jich obsahuje pramen Elektra, jehož litr vody má 16 456 mg minerálních íátek; za ním následuje Aloiska (12987 mg), Janovka (11 654 mg), Amandka (10 550 mg), Otovka (9725 mg), Vincentka (9020 mg) atd. Sledujeme-li chemické rozbory pramenů od nejstarších až do nejnovějších, zjišťujeme, že se percentuální zastoupení jednotlivých složek ve vodách přítomných v podstatě nezměnilo.

Chemickým složením luhačovických minerálních vod se zabývala řada odborníků. Mezi nejstarší patří J. F. Hertod z Todtenfeldu (jeho spis Tartaro-Mastix Moraviae vyšel v roce 1669), prof. Dr. H. J. Crantz (1777), hrabě Mitrowský (1788), dr. F. Spenkuch (1798—1813), PhMr. Jan Pláňava z Tovačova (1827), Dr. J. M. Winkler (1835). Analýzy, které jsou dodnes hodnotné, provedli C. v. John a H. B. Foullon (1890—1906). V našem století to byli především Dr. František Veselý (1922), Dr. A. Kučera (1907), ing. Dr. Čupr a prof. Dr. Kabrhel (1925), prof. Dr. B. Kužma a prof. Dr.Ninger (1927), Dr. Ulrych (1933), prof. dr. Frejka (1933-36), doc. ing. Dr. A. Hrabálek (1951) a doc. Dr. V. Zýka (1953). Poslední zkoušky složení minerálních vod provedli pracovníci výzkumného ústavu balneologického v Mariánských lázních roku 1969.

Minerální vody jsou jímány poměrně v mělkých studních. Vydatnost jednotlivých pramenů je velmi odlišná. Otovka dává za minutu 2,8 I, Aloiska 3 I, Amandka 3,7 I, Antonínka 5 I, Vincentka 13 I, Elektra 14 I, Ústřední pramen 14 I, Jubilejní pramen 14 I, U čítárny kolem 25 I, Janovka kolem 25 I, pramen Dr. Fr. Šťastného 60 l( Sirný pramen až 63 I minerální vody.

Většina minerálních pramenů vyvěrá v prostoru Lázeňského náměstí. Při různých stavebních pracích, a to jak v lázeňském centru, tak i mimo ně, se přišlo na další vývěry minerální vody. Bohatý vývěr kysličníku uhličitého lze pozorovat na hladině říčky Horní Olšavy z můstku před budovou lékárny. V současné době se provádí v Luhačovicích další hydrogeologický průzkum, který má zjistit rozsah pramenné oblasti minerálních vod a možnost jejich využití.

Přehled minerálních pramenů:

1. margita bouškova says:

   17.5.2016 (6.33)

   krasne lázne jsem tady poprvé a jsem moc ráda že tady múžu byt. Doporučuji je všem ktery trpí astmatem.